Tiskové zprávy > Pošlete svého favorita do finále! Hlasování začíná právě dnes!

Pošlete svého favorita do finále! Hlasování začíná právě dnes!

V průběhu šesti týdnů měly odborné poroty po celé republice možnost rozhodnout o podobě krajských vítězů podnikatelské soutěže Česká spořitelna Živnostník roku 2016. Všech čtrnáct regionálních vítězů má šanci dosáhnout na stupínek nejvyšší. Nejdříve však musí projít SMS soubojem, ve kterém rozhodujete právě vy! Je jen na vás, zda se o titul nejlepšího živnostníka utká řemeslník, šperkař, kolář, projektant, interiérová designérka či jiné inspirativní povolání. Takže pozorně čtěte a hlasujte!

Hlasujte od 1. 11. 2016 do 15. 11. 2016. Hlasy posílejte na číslo 900 11 09 ve tvaru: ZIV mezera a číslo favorita

Jana Havrdová: Sklo je jedinečný a originální materiál - (Liberecký kraj) - TVAR SMS: ZIV 1

Podnikatelský nápad paní Havrdové se zrodil už při její práci v Železnobrodském skle. Pracovala jako vedoucí kvality a chtěla porozumět procesu výroby natolik, aby mohla výrobek posoudit na sto procent. Po odchodu do jiného oboru se rozhodla založit e-shop s prodejnou a výrobnou české bižuterie. Prodejnu svých šperků propojila s vinotékou a na zámku Sychrov našla místo svému podnikání zaslíbené. „Musím říct, že jsem byla mile překvapena, že se to lidem tak moc líbí a že mě spojení vínka, kávy a dobrůtek s bižuterií i v nejtěžších dobách krize uživilo. Zákazníci jsou neuvěřitelně milí a z toho jsem nadšená úplně nejvíce.“ Sklu a bižuterii dává celé srdce a záleží jí i na dalších generacích tradičních výrobců. „Rozhodla jsem si dodělat pedagogickou nástavbu. Chci své zkušenosti předat dál a vzdělávat novou generaci, která tu je. To mi věřte. Sklo je totiž jedinečný a originální materiál a lidé musí jeho kvalitě zase začít věřit. Je to materiál budoucnosti. Byl, je a vždy bude.“

Tomáš Kalný: Řemeslník musí být poctivý, pilný a hlavně lidský - (Ústecký kraj) - TVAR SMS: ZIV 2

Zednickým a obkladačským pracím, jakož i fotodokumentacím k jednotlivým pracem, se věnuje již osmnáct let a za svoji profesní kariéru byl několikrát na dně. Dokázal se však vždy odrazit a vše, co ho potkalo, bere jako zkušenost, se kterou se musí pracovat dál. Sám sebe charakterizuje s úsměvem jako zedníka s lidskou tváří. Zní to možná více než komicky, on však poctivosti a individuálnímu přístupu k zákazníkovi podřídil vše a vyplatilo se. „Úplný zlom nastal asi před deseti lety, když jsem se dostal do povědomí širšího okolí, a dokonce i lidé, kteří mi předtím nevěřili, se na mě začali obracet.“ Jako zásadní problém ve svém řemesle vidí tlak na menší živnostníky a snahu moderního světa vše udělat rychle. „Lidé si musí uvědomit, že řemeslo není manufaktura, a zedníci si musí uvědomit, že nám nejde o to, rychle zbohatnout a poskytovat kvantitu na úkor kvality. Řemeslník musí být poctivý, pilný a hlavně lidský.“ Sám se setkal několikrát s tím, že není zedník jako zedník a že problém, který trápí všechny řemeslné obory, se týká i jeho podnikání. „Mým snem je vytvořit tým lidí, kteří přijmou můj přístup k práci. Chci vybudovat školicí místnost a i díky programům od úřadu práce se možná brzy stanu mentorem pro mladé lidi bez praxe, kteří pak budou moci dělat čest našemu řemeslu.“

Lucie Ernestová: Pokud vás hry nebaví, vymyslete si vlastní. Síla je v jednoduchosti - (Královéhradecký kraj) - TVAR SMS: ZIV 3

Když před 16 lety začínala společně s manželem tvořit grafické návrhy pro přátele, nejspíše netušila, že se z toho postupem času vyklube malé, ale šikovné studio se spokojenými klienty a originálním know-how. Kdo by však čekal, že zde příběh končí, byl by na omylu. Podnikatelku čím dál víc lákala vlastní tvorba, a tak se do svého snu pustila naplno. Inspirací jí, jako pro mnoho jiných, byly vlastní děti. „Měla jsem tří- a pětiletého syna a chtěla jsem si s nimi zahrát nějakou hru. Ale hry byly složité, zdlouhavé nebo prostě nudné. Tak jsem se rozhodla vymyslet vlastní.“ Kouzlo jejích her se skrývá v jednoduchosti, ale zároveň poskytují i edukativní rozměr. „Postupem času, jak mi mé vlastní děti odrůstaly, jsem vytvářela další a další hry.“ Dnes je na světě pět sad jejích her a nezůstaly jen v českých zemích. „Jsem pyšná, že se mé hry dostaly do zahraničí. V jednání je i prodej autorských práv do celého světa na inspirační sady obrázků Cesta k sobě a Cesta životem.“ Radu má také pro ty, kteří si unaveni každodenním shonem hrát zapomněli. „Pokud vás hraní nebaví, vymyslete si vlastní. Protože ne každý si rád hraje, jiný rád vymýšlí a je dobré si najít, jaký z těchto dvou typů jste vy. Hlavně vás to musí bavit. Je to jako se vším. Přece nebudu dělat něco, z čeho tu elementární radost nemám.“

Hana Matějková: Bydlete krásně, žijte ještě lépe - (Pardubický kraj) - TVAR SMS: ZIV 4

Podnikání Hany Matějkové je velmi mladé, ale vášeň a láska k její práci jí rozhodně nechybí. Věnuje se interiérovému designu, ale zajímá ji víc než jen barva tapet. Svým zákazníkům dokáže poradit při návrhu dětského pokojíčku i při realizaci kancelářských objektů a developerských projektů. „Nejvíc mě baví industriální styl a řešení malých prostor, kde záleží na každém centimetru. Interiérům a jejich zařizování se věnuji odmalička, svou první knihu o bytovém designu jsem dostala ve 13 letech a od té doby se neustále vzdělávám, čtu, absolvuji kurzy, jezdím na výstavy a školení.“ Návrhy vytváří jak pro komerční, tak pro rezidenční objekty. „Specialitou je pro mě úzká spolupráce s kolegyní, která dělá reality a finance. Naše kancelář tak klientovi od prvopočátku nabízí kompletní balíček služeb.“ Není to však jen o byznyse. „Vše dělám v duchu motta: Bydlete krásně, žijte ještě líp. Věřím, že prostředí, ve kterém žijeme, ovlivňuje naše duše.“

Petr Rácz: Cit pro dřevo a kvalitní učitel. Jen tak se dokážete přiblížit starým mistrům - (Karlovarský kraj) - TVAR SMS: ZIV 5

Láska ke dřevu, pořádná dávka kreativity a manuální zručnost nasměrovala Petra Rácze na studijní obor uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů. Studium bylo však pouze začátkem dlouhé cesty za splněným snem stát se mistrem ve výrobě hudebních nástrojů. A jak sám říká, nestačí být pouze zručný řezbář. „Vůbec nejdůležitější je ale opravdu začátek. Je potřeba mít dobrého učitele či mistra a vystudovat kvalitní školu. V tom jsem měl obrovské štěstí. Mám školu zaměřenou přímo na řemeslnou výrobu hudebních nástrojů a naši mistři mě a moje spolužáky naučili všechny potřebné základy a přidali ještě něco navíc, co se týče kompletní konstrukce.“ Cit pro dřevo je mu vrozený a do vzhledu nástrojů vkládá vždy kus sama sebe. Jako i další výrobci se chce co nejvíce přiblížit starým mistrům, posoudit kvalitu své práce či srovnání s nimi si vyřknout netroufne. Je však jasné, že jeho práce již patří mezi ty nejlepší v oboru. „Mám odezvu od hudebníků, kterým prošly rukama jak současné, tak staré nástroje, a jsou mi sdělována pouze pozitiva. Říkají, že jsou na vysoké úrovni jak po estetické, tak po tónové stránce.“

Pavel Štáhlich: Poctivá přírodní zmrzlina je něco úžasného, neustále se snažíme přicházet s něčím novým - (Plzeňský kraj) TVAR SMS: ZIV 6

Prvotním záměrem Pavla Štáhlicha bylo mít malou kavárnu s výrobou zmrzliny a zákusků. „Vše běželo skvěle, ale postupem času jsme začali sledovat složení potravin a zajímat se o to, co jíme.“ Právě tento zájem o zdravou stravu ho společně s manželkou přivedl k vývoji a výrobě přírodní zmrzliny. „Jelikož jsme do této doby vyráběli jako všichni ostatní z průmyslových práškových směsí a past, znamenalo to úplně předělat výrobu a jít cestou pokus-omyl, učit se chybami a po dlouhé době se dobrat dobrého výsledku.“ Přestože je výroba několikanásobně náročnější a není podporována žádnými chemickými a umělými náhražkami, výsledek stojí opravdu za to. Důkazem jsou dvě ocenění Regionální potraviny i spokojení zákazníci, kteří oceňují chuť, kvalitu i složení zmrzliny.Kdo by však čekal, že se už nikam rozvíjet nechtějí, byl by na omylu. Otevřeli v letošním roce novou pobočku v Plzni Rooseveltově ulici č. 6, kterou provozuje jejich dcera Jitka, která je zasvěcena do všech tajů výroby. „Chceme zákazníkům přinášet originální chutě, a proto každou sezonu přicházíme s něčím novým, ale do kremžské nebo knedlo vepřo zelo zmrzliny se opravdu nepoženeme. Naším cílem je zachovat tradiční chutě ovocných a smetanových zmrzlin.“ Velkou přidanou hodnotou podnikání rodiny Štáhlichových je pak velká provázanost a spolupráce s regionálními farmáři.

Martin Křivánek: Tesařů je málo. Kvalifikované lidi je potřeba si vychovat - (Jihočeský kraj) - TVAR SMS: ZIV 7

Pan Křivánek začal podnikat v roce 1997 společně se svým otcem. Každý z nich na své živnostenské oprávnění. „Začínali jsme s dodávkou tesařských konstrukcí, protože můj otec původně tesařinu učil, ale jelikož se nehlásili noví studenti, rozhodli jsme se v oboru podnikat. Už tehdy bylo zřejmé, že tesařů bude nedostatek.“ Od toho se odvíjí také filozofie jeho byznysu. Pokud učni nejsou, je potřeba je vychovat. „Studenti SOU stavební v Českém Krumlově na oboru tesař u mě vykonávají praxi a já ty spolehlivé, kteří mají zájem u mě pokračovat, zaměstnávám.“ Postupem času rozšířil své podnikání o dodávku kompletních střech. „V posledních letech se nám ve firmě čím dál více rozvíjí také kompletní dodávka dřevostaveb rodinných domů.“ I přes neustálé změny v podnikatelském prostředí a narůstající byrokratické zátěži pro menší živnostníky se mu daří stále lépe. Má pět zaměstnanců a externí firmy na dodávky specializovaných řemeslníků. A kam chce tesařinu ještě posunout? „Budoucnost firmy vidím zejména v dodávkách dřevostaveb, což je slibně se rozvíjející trh.“

Bedřich Hloch: S vazbou diplomky pomůžeme i největším opozdilcům, umíme udělat vzorník i velkoformátovou knihu - (Kraj Vysočina) - TVAR SMS: ZIV 8

Vstoupit do neznámých vod a začít podnikat v oboru, do kterého není zasvěcen. To jsou jen několika slovy popsané začátky podnikání Bedřicha Hlocha. „Chtěl jsem dokázat, že knihařské řemeslo zůstane v Jihlavě zachováno, bude na výborné úrovni a v příjemných prostorách, kde bude mít oporu v odbornících. Pracují u nás zkušené knihařky, které své řemeslo umí a snaží se zákazníkovi vyjít vstříc. Jsem za to rád, protože bez nich by asi ta pravá knihařina nefungovala.“ Od začátků, kdy firma startovala se dvěma zaměstnanci, přece jen uplynulo dost let a nabídka se začala rozšiřovat. Ve spolupráci s filatelistickým obchodníkem začala společnost vyrábět zásobníky, pouzdra a listy pro sběratele známek. „Po odborném zaškolení jsme začali opravovat a vázat staré knihy pro Židovské muzeum v Praze. Není to však pouze oprava a vazba knih, časopisů... Vyrábíme také vzorníky, převážně na oděvní látky, pro elitní krejčovské firmy. Abychom rozšířili další služby, nabízíme gravírování a řezání laserem a investovali jsme i do nové technologie na potisk desek zlatou a stříbrnou barvou. To se využije hlavně v ,diplomkovém obdobíʻ, kdy můžeme s vazbou absolventských prací vyhovět i největším opozdilcům. Nyní pracujeme na velké zakázce – vazbě 2000 ks velkoformátové knihy s názvem Akademický atlas českých dějin.“ Plány do budoucna vidí jasně. Přestavba dosavadních prostor a nové investice do zdokonalení výroby a rozšíření portfolia by mu měly přinést nejen další radost z podnikání, ale hlavně nové možnosti pro jeho rozvoj.

Magdalena Válková: Dodávat mošt do nejlepších restaurací světa? Ne, chci, aby labužníci z celého světa jezdili za námi! - (Jihomoravský kraj) - TVAR SMS: ZIV 9

Víno a hrozny ji provází už od malička. Rodina Magdaleny Válkové a stejně tak rodina jejího manžela vlastní a obhospodařuje vinohrad. Není proto překvapením, že vinná réva se pro ni stala osudnou. „Měla jsem velkou touhu se vrátit tam, odkud pocházím, na Slovácko. Chtěla jsem najít produkt, který bude skvěle reprezentovat náš krásný region a zároveň by mě uživil.“ V hlavě se jí začala rodit myšlenka o výrobě nealkoholického nápoje vyrobeného z vlastních hroznů. „Využívala jsem každé příležitosti a navštěvovala nejrůznější jarmarky, prezentace, slavnosti a akce pro širokou veřejnost, otevírala lahve a dávala lidem ochutnat.“ Postupem času se podařilo zákazníky přesvědčit, jak jsou mošty dobré, zdravé a lahodné. Vyžádali si je i ve svých oblíbených vinotékách a obchodech se zdravou výživou. „Nyní se naše mošty prodávají na více než 200 prodejních místech v České republice, avšak najdou je i zákazníci na Slovensku, v Polsku a Velké Británii.“ Jak sama říká, často je velmi těžké zajistit dostatek kvalitních hroznů. A tak je její největší výhodou oproti konkurenci právě vysoká kvalita základních surovin. „Kromě vlastní produkce nakupuji od místních zemědělců a specializovaných podniků, které dokážou vypěstovat hrozny prvotřídní kvality s vysokou cukernatostí. Všechny hrozny jsou sbírané ručně a je kontrolována jejich kvalita.“ Do budoucna by chtěla, aby za nimi na vinohrad lidé jezdili a měli chuť poznat, co vše výroba moštu obnáší. A podnikatelský sen? „Nechci náš mošt dodávat do nejlepších restaurací a obchodů světa, chci, aby všichni ti lidé chtěli přijet ochutnat za námi.“

Augustin Krystyník: Kolářské řemeslo má obrovskou budoucnost. Mým úkolem nyní je předat jej dalším generacím - (Zlínský kraj) - TVAR SMS: ZIV 10

Narodil se v rodině koláře, a jak to tak u rodinného a tradičního podnikání bývá, v tradici se rozhodl pokračovat. Vyučil se v Horním Benešově a v roce 1989 znovuotevřel živnost po svém otci, která stála už od roku 1936. „U mého otce jsem měl během učení praxi a za minulého režimu jsme po práci provozovali kolařinu společně.“ Po změně režimu se nejprve krátce věnoval sakrální tesařině a truhlařině, ale po pár letech se rozhodl vrátit k původní vášni. Než se o něm lidé dozvěděli, práci sháněl těžko. A tak když se zakázky nehrnuly, začal navštěvovat skanzeny a různé akce, kde ho měli lidé šanci poznat. A co se nestalo, práci mu začali vozit sami. Dnes vyrábí pan Krystyník všechny typy a druhy dřevěných loukoťových kol. „Některé druhy kol ohýbáte ručně, ale některé se musí napařovat. Ve Vídni, jsem u kolegy viděl krásný pařák na dřevo, a tak, když jsem se vrátil domů, zavolal jsem kamarády svářeče, elektrikáře a instalatéra a postavili jsme si vlastní. Dokonce jsem pak postup poskytl učilišti v Jaroměři. Takže kluci teď mají jako jediné učiliště ve střední Evropě svůj vlastní pařák.“ Dokonale ho vystihuje právě snaha o předávání zkušeností a úzká spolupráce s mladými učni. Sám si uvědomuje, že tradičních regionálních řemeslníků je pomálu a k tomu se vztahuje také jedno z jeho velkých přání. „Rád bych toto řemeslo předal mladé generaci a tím největším snem je pro mě založení vlastního učiliště. Jeden pokus už byl jen krůček od realizace. Ale já to nevzdám, protože koláři nesmí vymřít. Je to krásné řemeslo, kterým se dá skvěle uživit.“

Lukáš Drlík: Práce na statku mě vždycky bavila. Pěstování levandule a koncept našich kaváren je jedinečný - (Olomoucký kraj) - TVAR SMS: ZIV 11

Práce na statku bavila Lukáše Drlíka celý život, a tak pro něj nebylo těžké vzdát se dosavadního zaměstnání a slibně rozjeté kariéry v hotelnictví a společně s přítelkyní se vrhli do práce, která je pro ně kromě obrovské radosti také obživou. „Na statku prarodičů jsem pracoval rád a často, jen mi na tuto práci nezbývalo kvůli pracovnímu vytížení mnoho času.“ Od původní myšlenky začít pěstovat nejrůznější bylinky přes oblibu Provence až po potřebu odlišit se od ostatních pěstitelů v České republice došli k pěstování levandule. Sousední zemědělci mu zpočátku vůbec nevěřili a nabádali ho k pěstování tradičních plodin. On se však svého plánu nevzdal. „Nyní máme osázenu asi čtvrtinu hektaru a do pěti let máme v plánu osázet celých pět.“ A že mu byznys jen kvete, je i od začátku jasně daným plánem. „Už dopředu jsem věděl, že naši levanduli budeme prodávat v ojedinělé Levandulové kavárně. V květnu oslavila rok svého působení a my máme radost, že k nám lidé jezdí z celé republiky. Většina pěstitelů levandule totiž sází pouze okrasnou, která se používá na výrobu kosmetiky. My jsme se dali tou druhou cestou, protože jsme věděli, že to nejen zaujme, ale bude to také efektivní.“ Jelikož je jejich levandule pěstována v režimu BIO a zasázeli také odrůdu vhodnou ke konzumaci, tak se koncept levandulové kavárny, která připravuje nápoje, pokrmy i dezerty s levandulí, velice osvědčil. „Proto jsme letos v květnu otevřeli i další a v rozšiřování chceme i nadále pokračovat.“

Ludmila Kocourková: Jesenický pramen, pěstitelská pálenice a ta nejlepší gastronomie. Regionální podnikání s vášní a srdcem
(Moravskoslezský kraj) - TVAR SMS: ZIV 12

Psal se rok 1991 a paní Kocourková začala v pronajatých prostorách na náměstí v Novém Jičíně podnikat ve stravovacích službách. O tři roky později využila příležitost a koupila chátrající dům. „Začátky byly opravdu těžké, ale motivací pro mne byl spokojený zákazník, který bude mít možnost koupit si u nás ráno, v poledne i odpoledne kvalitní jídlo bez chemických náhražek.“ Další výzvou pro ni bylo podnikání v rodné vesnici Jeseník nad Odrou, kde vybudovala pěstitelskou pálenici, kterou úspěšně provozuje již deset let. „Setkáváme se zde nejen s občany Jeseníku, ale i vzdáleného okolí a je radost pozorovat, jak si po několika hodinách čekání odnáší zpracované ovoce ze svých zahrad. Ano, jsem u toho, když si radostně odnášejí kvalitní slivovici.“ Ale kdo by čekal, že se po pár úspěšných výzvách zastaví, byl by na omylu. V roce 2013 se tak poprvé během svého podnikání chopila příležitosti a získala podporu v rámci programu Rozvoj. „Cílem podnikatelského záměru v rámci nové výzvy bylo obnovení provozu zpracovatelského podniku – plnírny pramenité a minerální vody, a uvedení nového produktu s názvem „Jesenický pramen“. Jesenický pramen má ochrannou známku a splňuje veškeré hygienické normy. Základní ideou nového projektu je vybudovat plnohodnotnou plnírnu a vstoupit na trh zaměřený na prodej pramenitých vod.“

David Lomos: Každá společnost má svého doktora, právníka a klenotníka. Jsem rád, že ke mně mají lidé důvěru, protože nevytváříme šperk, zhmotňujeme osobní příběh (Středočeský kraj) - TVAR SMS: ZIV 13

Inspirován svým dědečkem začal David Lomos vytvářet první šperky již ve svých dvanácti letech. „Dědečkovy technologie, materiály a práce pro mne byly inspirací a rájem na zemi. Zprvu jsem nevěděl, co přesně budu dělat, ale řemeslo jako takové mě fascinovalo, prostě jsem chtěl tvořit.“ Velká touha po svobodném podnikání, otec živnostník a studium řemeslného oboru pasířství. To vše ho dovedlo až ke šperku, který se pro něj stal nejen životní náplní, ale také jakýmsi posláním. V roce 1998 založil živnost a o dva roky později už měl vlastní ateliér DALOO design. Ve své tvorbě prosazuje především originalitu, neotřelost designu a kombinování nejrůznějších materiálů. Zákazníci za ním jezdí z celé republiky, a dokonce i ze zahraničí. „Mým krédem je otevřený a přátelský přístup k mým klientům, založený hlavně na komunikaci, spojený s nekompromisním tlakem na profesionalitu a následně na kvalitu mých šperků.“ Avšak nejdůležitějším faktorem je pro něj právě komunikace, vzájemná důvěra a hlavně čas. „Každá společenská vrstva měla vždy svého doktora, právníka a klenotníka. Já jsem rád, že se ke mně lidé stále vracejí a naplno mi důvěřují. Hlavním odlišujícím faktorem mých šperků je čas, který nad nimi společně se zákazníky strávíme. Jde o vzájemnou spolupráci, o to, aby přesně věděli, co se za jejich šperkem skrývá, protože pro většinu z nich to není pouze věc, ale osobní příběh.“

Martin Perlík: Projektování staveb máme v rodině. Přes rekonstrukce jsem se dostal až k posuzování starých domů. Nechci, aby lidé kupovali zajíce v pytli
(Hlavní město Praha) - TVAR SMS: ZIV 14

Už od střední školy pomáhal Martin Perlík svému otci a jeho kolegům při práci na projektech nejrůznějších staveb. Hnán touhou po svobodném podnikání a celoživotním vztahem k projektování se v roce 2003 rozhodl podnikat na vlastní pěst. „Stavařinu máme v rodině, a tak jsem ani jinou cestu neřešil. Skutečný zlom nastal v roce 2010, kdy jsem složil zkoušky a stal se autorizovaným inženýrem.“ Ve shánění zakázek postupoval netradičně, ale držel se své vlastní podnikatelské linie. „Zákazníky oslovuji hlavně čtivě napsanými stavařskými texty, které pochopí i laik. Dříve jsem projektoval pro realizační firmy, ale daleko více mě baví pracovat přímo s majiteli domů. Pro ty je nejdůležitější, aby se jim v domě dobře bydlelo, a tak si mých rad více váží.“ Klasické portfolio služeb projektování zúžil na rekonstrukce a tím se odlišil. „Mým ideálem je, aby domy, které stojí, nechátraly a bydlelo se v nich. Každý takový dům, který najde nové využití, totiž znamená, že někde leží kus pole nebo louky, který není třeba zastavět, a nám zůstane zachovaný kousek přírody.“ Zúžením záběru dostal také prostor rozvíjet novinky. „Hlavní novinkou posledního roku je unikátní seminář, kde vysvětluji účastníkům na příkladech skutečně realizovaných staveb, co je při rekonstrukci čeká.“ Jednou ze svých inovací dokázal zaplnit dosud nepovšimnutou díru na trhu. „Nejdůležitější je první fáze, tedy výběr domu. Nechci, aby lidé kupovali zajíce v pytli, proto jim nabízím své služby ještě předtím, než starší dům koupí. Zde řešíme nejen technický stav domu, ale i to, zda je jeho rekonstrukce ve finančních možnostech budoucích majitelů.“

Hlasujte od 1. 11. 2016 do 15. 11. 2016. Hlasy posílejte na číslo 900 11 09 ve tvaru: ZIV mezera a číslo favorita